Klan Sirotků zdolal vrcholy kategorie OKOLO KOMÍNA
Vyjížďky byly naplánované, kola po zimě seřízená, VKJČ odstartovaná, karanténa nám zajistila dostatek prostoru k vyjížďkám … tak jediným problémem bylo přemluvit zbytek rodiny … a překvapivě se mi to povedlo! 🙂
Na první vyjížďku jsme se domluvili s kamarády na konci dubna. Vyrazili jsme z Mokrého přes Dubné na Vráž. Odtud jsme dojeli do Holašovic, kde naštěstí už vařili obědy, točili piva a zmrzliny.
Druhou vyjížďku jsme jeli s celou bandou. I cesta může být cíl, ale tentokrát jsme jeli na tradiční oslavu narozenin na chatu u Stropnice. Vzali jsme to přes Hůrecký kopec a Žižkův památník.
Třetí vyjížďku jsme naplánovali po pravém břehu Vltavy do Zlaté Koruny a levém břehu zpátky. Před Zlatou Korunou jsme se posilnili plackami ve Štěkřích, pak přejeli Vltavu, vyjeli kopec kruťák do Plešovic a dál dojeli k Dívčímu Kameni.
Čtvrtá vyjížďka byla pohodová s kamarády, ale bez Alice. Jeli jsme kolem Malše do Římova k občerstvení u jezu, dál přes Kameňák na Včelnou, kde jsme vyjížďku zakončili obědem. Tyto vrcholy jsme stihli objet do začátku června. S Alicí jsme se vydali na romantickou vyjížďku ve dvou později, jedno odpoledne po práci.
Po delší pauze jsme na pátou vyjížďku vyrazili až po prázdninách na začátku září. Přes Hlubokou jsme vyrazili na Karlův Hrádek. Cestou jsme se zastavili na nové feratě. V Purkarci jsme si dali oběd a pak se nechali převézt přívozem. Zpátky jsme jeli přes oboru Cirhan a ještě se zastavil na pumptracku na Hluboké. Ujeto 60 km, převýšení 772 m.
Na šesté vyjížďce jsme zdolali Pulmon a Dubičák bez Matese. S ním jsem se tam vydal až na konci října odpoledne po práci. Ujeto 35 km, převýšení 383 m.
Už jsem pomalu přestával věřit, že VKJČ stihneme dokončit celou. Byla už druhá polovina října, ale počasí naštěstí vyšlo. Na delší vyjížďky už to ale nebylo, tak jsme sedmou vyjížďku zahájili vlakem do Zbudova. Zastávka je jen pár stovek metrů od Kubatova pomníku. Přes Plástovice, Zliv a Hlubokou jsme potom dojeli na Hosín. Ujeto 35 km, převýšení 241 m.
Poslední osmou vyjížďku jsme stihli na konci října, už po změně času. Chtěli jsme dojet vlakem do Třeboně, ale nakonec jsme se tam dovezli autem a na kolech se vraceli do ČB přes Dunajovickou horu, Žižkův dub a Větrník. Ujeto 41 km, převýšení 353 m.