Standa Koubík je dalším dobyvatelem VKJČ

Ahoj do Českých Budějovic, Konečně jsem vybral fotografie z mé letošní první a zároveň dlouhodobě „nejkrásnější vrchařské koruny v Česku“ a posílám v příloze. VKJČ jsem zdolal znovu na jeden zátah na horském kole (na těžko se spacákem) se startem 9.6.2021 v 16 hodin z Pacova. Poslední vrchol byl dosažen v sobotu 12.6.2021 v 18 hodin na Šumavě a následoval dlouhý noční dojezd do Pacova. Celkem jsem najel cca 640km a nastoupal 10387 m. Komentář a trasy ještě doložím. S pozdravem a díky za organizaci.

Takhle nás Standa chválí 🙂 … a že má s čím srovnávat. V roce 2019 se zúčastnil 12 vrchařských korun a v roce 2020 dokonce 14 vrchařských korun z 27 možných!

Blahopřejeme a držíme palce při zdolávání vrcholů dalších vrchařských korun.

Doplňujeme reportáž, kterou nám Standa poslal i se záznamy trasy:

„VKJČ jsem zdolal znovu na jeden zátah na horském kole (na těžko se spacákem) se startem 9.6.2021 v 16 hodin z Pacova. Poslední vrchol byl dosažen v sobotu 12.6.2021 v 18 hodin na Šumavě a následoval dlouhý noční dojezd do Pacova. Celkem jsem najel cca 640km a nastoupal 10387 m.

9.6.2021 – najeto 128 km, nastoupáno 2029 m:

Vyjíždím na VKJČ 2021 ve středu po práci až po bouřce a vydatném dešti směr Česká Kanada. Po cestě nejdříve navštívím vrchol Bradlo s čertem (VKVy) a přes Dačice vrchol Bába, Sedlo a v noci Trojmezí. Až na ty komáry se jede dobře. Přespím ve spacáku na lavičce v obci Stálkov, ale stejně je mi brzy ráno zima.

10.6.2021 – najeto 168,6 km, nastoupáno 2674 m:

Ve čtvrtek zdolávám nejdříve rozhlednu na Jakubově hoře a Kaproun-památník JC. V Nové Bystřici dopoledne zastavím na pivo a poctivý hovězí vývar. Dále využiju novou možnost jízdy na kole s očkovacím dokladem přes Rakousko – směrem na Chlum u Třeboně. Přes den začíná být slunečno a dusno s přeháňkami a bouřkami. Pozdní oběd s pivem stíhám v Nových Hradech. Pak už následuje stoupání do Novohradských hor – nejdříve vrchol Kraví hora. Zvolil jsem zrovna výstup po červené od Hojné Vody. Místy je to náročné i vyšlapat pěšky a já musím rvát s sebou i to těžký kolo. Na hoře mi turisté poradí krásnou sjízdnou cestu z druhé strany po červené. Následuje přesun a výstup na krásný vrchol Myslivna. Tam mi dochází voda a tak sjíždím bokem ke studánce, doplním pitnou vodu a znovu zpět na horu. Znovu mě dohnala bouřka. Po přeháňce následuje sjezd a výjezd na místní nejvyšší horu Kamenec. Deset minut pod kopcem ztrácím další 2 hodiny čekáním pod stromem, až přestane vydatně pršet. Všude tečou potoky s blátem. Za šera konečně vystoupám na Kamenec po zelené a znovu si vybírám tu horší cestu. Následuje přejezd podél hranic a výjezd po zelené na Doppler (Jelení vrch) už za tmy. Sjíždím po severní straně a opět trochu lepší cestou než vedla na horu. Poslední vrchol dne zdolávám nejdříve pěšky s kolem jižní stranou, ale postupně se mi cesta po těžbě ztrácí a tak se vracím na cyklistickou stezku. Volím raději severní výstup přes myslivnu pod Kohoutem po červené směrem ke skalnímu útvaru Vysoký kámen. Stezka na skálu je obtížná i pěšky a já táhnu s sebou ještě těžké kolo a rozhodně se nehodlám vracet po skále zpět. Na vrcholu udělám foto u výškové cedule a hledám ty kamenné slepice. A pokouším se fotit i skalní útvary, ale na fotce je to málo osvětlené. Potkávám se tam s liškou a ona mi zrovna nechce ustoupit z cesty. Musel jsem ji odehnat světlem z čelovky a zvýšeným hlasem. Důvodem byl určitě ten její ulovený pták. Dále sestupuju jižním směrem a vracím se k myslivně. Znovu je ta cesta trochu lepší, než jsem zvolil já. Šťastně ve dvě v noci opouštím Slepičí hory a při první příležitosti v obci Pořešín u Kaplice přespím ve spacáku na lavičce.

11.6.2021 – najeto 135,5 km, nastoupáno 2606 m:

V pátek ráno nejdříve sháním vodu a pokračuju přes Český Krumlov do CHKO Blanský les. Nejdříve vystoupím na rozhlednu Granátník a dále pokračuju po slušných cestách na vrchol Kleť. Tam mě znovu trápí teplo a dusno před bouřkou. V poledne si v místní restauraci objednávám klobásu a dvě nealko piva. Normální pivo raději neriskuju – čekají mě sjezdy. Sjíždím raději po asfaltkách okolo přes Rojšín, Křemže a stoupám na vrchol Kluk. Kolo nechávám na začátku skalního útvaru a vylezu na vrchol se vyfotit s křížem a ruční pumpou. Výhled tam je krásný. Já ale za bouřky pokračuji dál po červené na Svatováclavský pramen. Tento vrchol je ideální na doplnění pitné vody a tak toho vrchovatě využívám. Pak se bohužel naráz z nebe vylilo tolik vody, že na sobě nemám nic suchého. Zrovna tam v lese není žádný přístřešek. Nejhorší jsou vždy ty promočený boty. Opouštím les a mířím na poslední vrchol dne Kuklov-klášter. Docela mě překvapilo dlouhé stoupání. Dále z časových důvodů měním původní plány a uháním za deště nejkratší cestou přes Prachatice do cíle dne – Strašín-Lazny. Zde se setkávám s kamarády z Cyklo Pacov, kteří také přijeli na kole z Pacova. Dle plánu navštěvujeme v jedenácti lidech pivovárek U Pujiče. Ochutnávka piva a jídla pokračuje dlouho do večera. Pivo mají dobré – doporučuji všem, ale předem je nutné dohodnout návštěvu s majitelem. Následuje zajištěná noc v penzionu Splněný sen. Ta sprcha po třech dnech opravdu přišla vhod.

12.6.2021 – najeto 208,3 km, nastoupáno 3078 m:

Ráno se sbalíme a v 9 hodin opouštíme penzion. Po té večerní akci se moc nechce, ale sluníčko nás nakonec vytáhlo. Původně dle plánu měl následovat už jen přejezd domů cca 140km s kamarády z Cyklo Pacov. Já tedy z důvodu celkového zpoždění způsobeného častým deštěm (cca 9 hodin) musím změnit plány a jedu „pěknou zkratkou“ přes Šumavu. Vyrážím směr Kašperské Hory, Nicov a stoupám na první vrchol Šumavy – Popelná hora. Po přívalových deštích projíždím náročným terénem s vrstvou bláta. Následují cesty vhodné jen pro horské kolo a po zadu stoupám na Churáňovský vrch. Po chvíli mám nastoupáno již 1000 výškových metrů. U Churáňovských chalup náhodou překvapivě potkávám na kole švagrovou a synovce, který se tam na tratích připravuje na letošní ME horských kol v Itálii. Samozřejmě si dáváme oběd a dvě hodiny hovoříme o zážitcích. Je tam krásně – počasí přímo ideální.

Pokračuju přes Zadov, Nové Hutě na Alpskou vyhlídku, Pomník převaděčům a na chvíli zastavím na pivo v Borové Ladě. Dále za zhoršeného a občas deštivého počasí mířím na Knížecí Pláně – bývalý kostel. Dále následuje cyklostezka směr Strážný a směr Pomník zastřeleným pohraničníkům. Je to poslední dvacátý vrchol a cíl je tedy dosažen v sobotu v 18 hodin. Teď už tedy jen cca 140km „klidné jízdy“ nejkratší cestou domů. Nakonec tedy vlivem deště ještě několikrát zastavuju na autobusových zastávkách. Trochu víc se po frontě ochladilo. Domů jedu přes noc s čelovkou. Do Pacova přijíždím k ránu. Nohy by jely dál, ale od sedačky ty kilometry opravdu už začínaly bolet.