Jak se Balda stal vrchařem jižních Čech…
Musím se přiznat, že malinké odložení startu mě vyhovovalo. Jednak jsem ještě mohl dopilovat trasu a taky ještě něco najet.
Plán, byl jasný od začátku, jet všechny vrcholy výkon+výlet, ale navíc na jeden zátah. Čekal jsem, že se pojede o týden déle 1.5.
Pro plánování jsem používal mapy.cz 😂🤪 a musím se přiznat, že by se také měli podívat, někam do přírody, byly úseky, kdy to stálo za to…
Start jsem měl naplánovaný na sobotu brzo ráno, protože v pátek jsem to dostal od sebe k svátku 😂.
Věděl jsem, že není čas otálet a vyrazil jsem lehce před pátou (upřímně chtěl jsem, tak ve čtyři, ale nějak to neklaplo)
1. vrchol Šibeniční vrch – vrchol známí ze hry Švanda Dudák, natěšený na dobrodružství suverénně míjím a šlapu si to na Ryšovou, která je o kousek vyšší. Na vrcholku svůj omyl zjišťuji a poslepu se automaticky vracím na správný vrchol. To to krásně začíná, kopec na který jezdím skoro každý týden netrefím, co potom ty, které pojedu poprvé 🙈. Na fotce je kudy jsem měl jet a já vystoupal až na Ryšovou.
Zajímavosti místa si přečtěte na desce, na půlce cesty mezi Ryšovou a Šibeník u toho křížku na žluté je přístřešek pro případný spánek. Jinak ještě mohu doporučit v Habeši u „koupaliště“ je otevřeno žíznivé okénko a udělají i pizzu. Jinak k vrcholu se dá dostat i po žluté nebo od Habeše po louce mezi Holým a Ryšovou …
Trasu jsem měl naplánovanou proti směru hodinových ručiček a věděl jsem, že mi teď čeká Šumava odhadem 70 km pořád do kopce.
Nejvíc jsem se těšil, až pojedu od Pramenů Vltavy a budu mít vítr v zádech. Uvědomuji si, že mi neustále foukalo proti.
Teď mě čeká Menhir Mudrc.
Dá se k němu dostat několika způsoby, ale pokaždé je to do kopce😂 pokud jedete ze Strakonic. Já volil trasu přes Kraselov, Drážov, Vacov, Javorník, Menhir Mudrc. Druhá pro milovníky piva vede Habeš, Katovice, Novosedly, Volenice, Strašín a zde je malý Pidipivovárek Lázny a potom k Menhir Mudrc ( dejte si bacha na množství piva, protože menhiru je v lese hrozně moc). To já ho přejel i bez piva a musel se vracet asi 200 m, místo není označené, já se otáčel u studánky, která označená byla. Menhir Mudrc dvojka koruny, je asi 50m pod cestou. Po odjezdu jsem natěšený druhého zářezu jel dle navigace a musel pěkný kousek tlačit asi bych to vzal po žluté nahoru a nebo bych se vrátil přes Javorník…
Zatím jsem spíš toulalem než vrchařem, ale hurá na Popelnou, tam to znám. Cestu jsem si zvolil nejkratší, co šlo, přes Nicov a na Popelné jsem byl za chvilku. Jsou zde dva penziony, bohužel zavřeno. V létě tady vždycky dáváme zastávku, když přejíždíme Šumavu. Třetí vrchol Popelná je cedule mezi nimi, povinná foto a hurá po sjezdovce na Obří hrad čtvrtý vrchol, je to 1,5 km po žluté jinudy to ani nejde a prakticky skoro celé jsem to tlačil, protože kde by to šlo jet, tak byly zapadlé stromy nebo hrozilo proražení pláště na mém gravelu (mtb by to dalo). Dorážím k ceduli povinné foto a při kouknutí do gps zjišťuji, že musím ještě 200m k druhé správné ceduli, foto čtyřky a rychle na prameny.
Cesta vede zpět k penzionu a odtud po druhé sjezdovce směrem Churáňov. Existuje ještě varianta po červené a nemusí se šlapat sjezdovka, ale to jsem si uvědomil až teď, nevím jestli je pro gravel vhodná…
Nad sjezdovkou jsem se napojil na cyklostezku a okolo Churáňova kde jsem se napojil na v zimě, i běžkařské tratě, přes Zlatou studnu směr Horská Kvilda. Tady, pro zajímavost, když budete sjíždět z kopce první chalupě po levé straně bydlí Roman Kreuziger st., na druhou Kvildu je to po asfaltu i cyklostezkou kousek, zde je možno nakoupit. Já si tu dal jednoho lahváče s bývalým zákazníkem a chvilku pokecal, na Prameny Vltavy č.5, jsem vyjel jako nic. Vyhlídka nad Prameny č.6, je asi do 2 km nad. Je to vlastně na Černé Hoře, ale ta má vrchol ještě o kousek výše. Bylo jasno a nádherný výhled. Ještě tu byl na cestě sníh, takže jsem musel, když jsem jel zpět opatrně.
Vrátil jsem se na rozcestí a do prava směr Bučina (tady je nádherný penzion a pozůstatky bývalého plotu se strážní věží, v létě hojně navštěvované místo) je kousek mimo mojí trasu, tak jedu dál.
Knížecí Pláně roz., po Jelení stezce až k Větrné skále č.7 mého výletu, první brod na Polku a jsem na Strážném, kde si dávám plechovku pivo, Birell a kolu. Zjišťuji, kde by se dalo najíst prý mají hladová a žíznivá okýnka v Českých Žlebech, Stožci a Soumarském mostě. Já si zvolil Stožec a udělal jsem dobře, dal jsem si gulášovku, játra na roštu s cibulkou a opeč. brambory a jedno od cesty a nabil jsem si pro jistotu mobil.
Po výborném obědě vyrážím směr Špičák, osmý vrchol koruny, trasa vede přes Jelení (Tady jsem si dával kdysi, výbornou bramboračku, ale bohužel zavřeno), do Nové Pece to ubíhá docela rychle, je to převážně z kopce. V obci Hory kousek před Pernekem jsou otevřené občerstvení, jako kdyby covid neexistoval, dávám si Bernarda 11 ve skle a bodne, protože to teď k Perneku a za ním čeká poctivé stoupání odhadem 4,5 km s převýšení 450 m. Je tu udělaný nový asfalt, tak z 2/3, zbytek klasika lesní cesta a všude se těží dřevo. K vrcholu je to na závěr na tlačku nebo kolo na záda. Na vrcholu Špičák č. 8, mě čeká nějaký zrezlý vysílač bez antény, sestavený z lešenářských trubek😂 . Odtud sjezd do Horní Plané na Vyhlídku bod č. 9, která je kousek na poli za Planou. Je tu nádherný výhled na Lipno, trasu jsem měl naplánovanou přes Hodňov a Polnou na Šumavě, na konec volím změnu a jedu přes Hůrku, kde zahrádky praskají pod návalem cyklistů, jedu dál na Černou v Pošumaví, chci nahnat ztrátu ze stoupání na Špičák. Vítr je proti a já i z kopce, kde by se mohlo jet přes 60, jedu 40 a musím šlapat. Naivně jsem si myslel, že mi bude foukat do zad, asi to ten vítr dělá schválně a fouká pořád proti. Po časovce proti větru dorážím do Českého Krumlova na pumpu, kde si dávám Baldovo klasiku pivo,Birell,kolu a navíc kafé, 2 párky v rohlíku. Dávám dohromady přední kolo, které od Obřího hradu má pomalý defekt a dolévám mléko, které pro jistotu vezu. Projíždím přes historické centrum a kochám se. Na 10tku se zapotím a trochu i potlačím, ale Křížová Hora zdolána. Slunce se chystá ke spánku a já bych chtěl, za světla, stihnout ještě Rožmitál na Šumavě. Teď je úsek cesty, který vede Spolí, Mráčov, Zátoň, kde by byla super koupačka ve Vltavě, ale muselo by být o 20°C více. Do Rožmitálu přijíždím se západem slunce rychle vyfotit kostel 11tku a hurá ke kapli. Kaple 12tka, je v žalostném stavu, jediné co je opravené, jsou takové malé kapličky okolo. Cestou zpět přeskočit strom a hurá směr nejjižnější bod ČR, 13tý korálek koruny. Při oblékám se a jedu směr Hněvanov, Trojany, Rybník. Trasu z Rybníků mám naplánovanou po trase Bohemia Divide, kterou jsem jel na podzim. V Rybníku, ale vymýšlím nový plán a terén měním na asfalt a jedu směr Vyšší Brod.
Možná jsem se o tom nezmínil, ale teď je kosa jako sv..a. Tak že jsem pro jistotu dojel až na Benzinu před Vyšákem. Udělal jsem dobře, protože obsluha byla suprová a měla pochopení pro takové exempláře jako jsem já. Ohřátí a nabití mobilu, doplnit tekutiny bylo třeba. Po debatě jsem zjistil, že plán, jet přes Studánky je nemožný, kvůli zátarasům a nejjižnější bod ČR přes Rakousko je nemožný a prý v lese chodí a stráží hranici vojáci. No nic jdu na partyzánštinu a 13tý bod musí být dobit za každou cenu. To se mi povede stylově ve 12 hodin v noci. Nejjižnější bod ČR jsem zdokumentoval, teď zpět do Rybníku a asi najít místo na spánek. Jede se mi docela dobře chvilku přemýšlím, že bych jel asi nonstop, ale je docela zima. Nakonec to zalomím na zastávce v Rybníku a uléhám…
Spánek ve spacáku, který má extrém +2°C a venku -2°C, bylo trošku dobrodružství asi 4x jsem vzbudil. Jednou mě vzbudilo nějaké auto, které zajímalo, co to na té zastávce je, tak jsem něco zahulákal a auto odjelo. Vyrazil jsem s východem slunce a to rovnou na pumpu v Dolním Dvořišti, kde jsem rozmrzl u dvou kafíček. Teď mě čeká Žofín, původně jsem měl v plánu jet přes Rakousko, rovnou od nejjižnějšího bodu ČR, ale zákaz vycestování z republiky změnilo trasu, přes Dvořiště. Zima je ještě větší než v noci a dokonce si dávám igelitové jednorázové rukavice pod rukavice, aby se ruce trochu zahřály. Sluníčko vylézá pomaleji než bych chtěl, abych se trochu zahřál. K Žofínu 14ce koruny dorážím docela rychle většinu trasy byl asfalt, docela to utíkalo. Foto a teď na Jelení hřbet trasa bude převážně pořád do kopce. Závěr před vrcholem bylo o hledání cesty, nakonec to dopadlo, že jsem tlačil kolo v kolejích od hervestorů a potom skákal přes kmeny skoro až k vrcholu. Foto u kopce kamenů s malým nápisem Jelení hřbet a 15tka je za mnou,teď už pokus najít trochu cesty a napojit se na trasu. Cestou potkávám trampa, který stanoval kousek od vrcholu. Po krátkém pokecu, po pár metrech nacházím, jako cestu a přes několik stromů se dostávám na asfaltku a na předem zvolenou trasu. Další vrchol č.16, Besednická hora Velký kámen, mi dal zabrat, cesta k vrcholu byla zase o skákání přes kořeny. Fotka podle navigace u dvou kamenů a rychle dál, cestou dolů se mi povede najít i trochu cestu, tak se dá jet. K Vandličce, 17tce je to převážně z kopce. Sluníčko už nabírá na síle a už se dá jet trochu nalehko oblečený. Trasu jsem měl naplánovanou trochu jinou než momentálně jedu. Potřebuji se najíst a volím jistotu přes Trhové Sviny, kde určitě bude hladové okénko. To se povede najít a dávám si nudle s krevetami a kolu. Jídlo si dávám na náměstí na lavičce a ještě to proložím Baldovo klasikou z plechovky, kterou jsem si koupil v sámošce. Natankováno plnou, nasedám na kolo směr zřícenina Lutová. Jsem na Třeboňsku a trasa je placka, cestou nacházím v Jílovicích pivovar, tak musím zastavit a ochutnat. Je tu partička bikerů, prý taky mají v plánu dát korunu, ale později a jeden z nich je kámoš s organizátorem. Dorážím k Lutové, č.18, kde potkávám turisty, kteří mi říkají, že zde byla rodinka na kolech, asi kolegové. Teď mi čeká trasa na nejvzdálenější východní bod koruny, Vysoký kámen. Měl by být někde u Kaprounu. Ke kameni dorážím přes Kaprounu a je vidět z dálky, protože je vytěžený celý les. Vyfotím se a odjíždím směr Soběslav, když v tom mi něco říká, že to asi nebyl ten správný kámen, který byl na fotce a taky že jo. Já, nevím proč, si do navigace naplánoval Vysoký kámen 738m a měl jsem si naplánovat Vysoký kámen 728m, který je kousek za Rožnovem. Naštěstí jsem si do navigace nahrál jednotlivé body, tak si dávám v gps navigovat k bodů a valím zpět. Cestou potkávám 3 bikery, asi také byli na vrcholu. Vytlačím kolo k vrcholu č. 19 a jedu směr Jindřichův Hradec. To to kolečko bylo asi 15km a hodinka ztráty. Cestou zpět, přehodnocuji původní plán, kdy jsem to chtěl dát na jeden zátah a volím vlakové nádraží a jedu domů. Cestou ve vlaku vymýšlím trasu na zbytek 10 vrcholů, které potřebují zdolat, abych to měl kompletní.
Schází mi 10 vrcholů, v hlavě trochu červíček, že jsem to nedal naráz a že je možná někde na trase, taky takový exot jako jsem já. Tak po práci vyrážím vlakem do Tábora. Naplánovaná trasa je dlouhá něco kolem 200km, jelikož mě tlačí čas, volím mezi body převážně asfalt, musím být v 8 ráno v práci, takže nějakých 14 hodin. Vylétla z vlaku odkud mám naplánovanou trasu na nejsevernější vrchol koruny Šelmberk, který se nachází kousek za Mladou Ložnicí, být o kousek dál, tak už je ve středočeském kraji. Zřícenina je vidět z dálky, na vrchol vystoupám po asfaltce. U zříceniny nacházím červenou čepici, pro kterou se vrací malý chlapeček, že ji tam zapomněl. Dělám foto 20ky, když v tom se brečící chlapec vrací, že neví kudy za maminkou, tak ho doprovodím asi 50m a mamku nacházíme. Další bod Kaplička Pacova hora je u Chýnovských jeskyní, ještě jsem tam nebyl, dnes to bude premiéra. Vítr je dnes větší kamarád, tak tolik nezlobí a chvilkami mi pomůže. Dorážím k Pacově hoře, je to tu nádherné, dělám fotky, ale dole pod horou. Je jasné, že kaplička bude nahoře, tak musím celé údolí objet a vystoupat na vrchol. Foto u kapličky „voko bere“, nějaké foto údolí a rychle směr rozhledna Svákov.
Při návratu dolů, potkávám rodinku, kterou popisovali včera na Lutové, manželé a tři malé děti na kolech, asi kolegové. Cestou přibrzdění u kamaráda v Tůrovci, kterého jsem neviděl možná 6 let a vyrážím směr Planá a potom ostrá levá na kruháči, kde mě nedá přednost nějaký důchodce, naštěstí se to obešlo bez šrámů. To je riziko jízdy po frekventovaných silnicích, už se těším až se dostanu na okrsky.
Kousek za Planou odbočuje na vedlejší a krajina mi tady připomíná Máchův kraj. Před rozhlednou trochu zakufruji, ale naštěstí ne moc a vracím se asi 500m na správnou cestu.
Z rozhledny Svákov č.22, je vidět celá Soběslav, nahoru neleží a valím dál, za chvilku se začne stmívat a Židovskou strouhu bych chtěl absolvovat ještě za světla. Kousek před Bechyní mě stihne drobný deštíček, ale nic závažného. Před Židovskou strouhou č.23, trošičku zabloudím, ale díky tomu jí musím projet skoro celou, až k bodu, kde se musí udělat fotka. Je to asi nejkrásnější místo, co jsem na koruně objevil. Dá se zde i kempovat pod skalním převisem, romantika jako🐷. Jediná vada na kráse je, že mi rupne drát ve výpletu a musím zbytek trasy absolvovat bez něj. Nějak ho připevním k ostatním drátům elektrikářskou páskou a jedu dál.
Od strouhy vyjíždím už po západu slunce, trasu mám naplánovanou přes Týn nad Vltavou, kde na Shellce dávám jídlo a Baldovo klasika + kolu sebou, cestou toho už asi moc otevřeného nebude. Dostávám se do Netolic, kde měním baterie, jak je chladno, tak se vybíjejí trochu rychleji. Naštěstí není taková zima jako včera. Další puntík č. 24 Pivovar v Horní Chrašťanech, kousek před ním, trochu terénní vložka a kousek po louce, kde by podle mapy.cz měla být cesta a nebyla. Foto u pivovaru bohužel zavřeno ve 12 v noci, proč? Jedno by bodlo, dokonce tu kolo mají 😀 opřené o ceduli. Koukám do navigace kudy na Vysokou Bětu č.25 a světe div se, je to do kopce. Všude se těží dřevo a hlavně jsou cesty rozježděné od lesní techniky. Za světla by to bylo asi snazší, k vrcholu trochu víc bloudím a na vrcholu, kde by asi měla být nějaká cedule, objevuji nyvelační tyč s kamenem kde je vyraženo 1946. Ceduli jsem hledal na nějakém stromě, ale marně, některé stromy nejblíže k vrcholu byly pokácený, třeba byla cedule na některém z nich.😂 Cesta z vrcholu byla možná horší, než na vrchol, než jsem našel naplánovanou trasu, trvalo to možná půl hodiny. Teď mi čeká přesun k Rohanovu Vrchu 26ce, musím vyšlapat okolo Buglaty, kolem Kuklova (to zjišťuji až teď, když se dívám do mapy) a potom na Chroboly. Z Chrobol začíná výstup na Rohanský Vrch, cestou nacházím studánku a tak tankuji plnou a ještě se pořádně občerstvím. Na vrchol, jak jinak, přes kmeny dorážím někdy po 2 hodině ranní, povinné fotky a hurá do Lázní. Je to převážně z kopce, že mi málem shoří brzdy. Fotka u Globusu pro mě číslo 27 a teď už jen dva vrcholy a konec za Bavorovem (jo a taková diskotéka v Bavorově). Ještě se zastavuji na Benzině, dávám kafé a kolu. Je po 3tí hodině byl jsem domluvený s manželkou, že by to mohlo končit, tak kolem druhé a že se jí ozvu, asi jsem velký optimista😂. Vyrážím směr Bavorov, cestou mě mojí jeden pekař za druhým, dorážím na náměstí a snažím se vyměnit baterie ve světle, ale nejde to povolit (ve středu jsem zjistil, že jak jsem to chtěl povolit a jak jsem byl zmatlanej, tak jsem to utahoval). Vyrážím směr rozhledna, naplánovaná trasa byla o kousek delší, tak jsem volil kratší, kvůli světlu, abych to stihl. To jsem, ale nevěděl, že tu byli partyzáni (těžaři) a na cestu vyvozili všechny větve ze stromů, co porazili a já se musel mezi nimi prodírat z kolem na zádech. Bylo to možná tak 20 min. na vypípání zvuku, protože to člověk nepochopí, proč? Na rozhledně jsem zjistil, že mám 3 nepřijaté hovory od manželky. Měl jsem telefon v módu nerušit. Volám a omlouvám se, že jsem skoro bez světla a že mám ještě jeden vrchol, že jí hned potom zavolám. Povinné foto a sjezd dolů, zkratkou přes soukromý pozemek (omlouvám se) k poslednímu mému drahokamu č. 29, aáKoruny jižních Čech. Cílové foto a telefonát manželce, která je za každou cenu rozhodnutá, že pro mě přijede. Snažím se jí přesvědčit, ale marně, že to domů dojedu, jede mi naproti. Nakonec dojíždím do Vodňan k Rybářské škole, kde mi nabírá a jedeme domů. Kde se snažím poslat co nejrychleji fotky na email, vykoupat a do práce.
Bylo to krásné, výživné a některé vrcholy navštívím ještě jednou. Určitě to bude Chrášťanský pivovar, Židovská strouha, Pacova Hora. Mám v plánu, že si dojedu úseky, abych měl mezi vrcholy kolečko…
Sumář:
Na VKJČ jsem najel 615,04 km, nastoupal 9919m, strávil celkem 47h 12min a 57sec (včetně všech zastávek a spánku, kdy jsem byl na kole), čistý čas pohybu 35h 31min a 36 sec.
Věřím, že se vám bude koruna líbit a možná se někde na ní ještě potkáme.
S pozdravem
Jirka Baloušek
